13. Doubravice
V lahvičkách byly postupně:
1. Granulky titanu, získané drcením houbovitého titanu z Krollova procesu, tedy redukcí kapalným sodíkem z TiCl4. Vzhledem k tomu, že v Krollově procesu pak ještě následuje velmi nákladné čištění vakuovou destilací v elektrickém oblouku, kterého se už naše vzorky neúčastnily, čistota byla někde přes 90% a ve vzorcích bylo tak bohužel možno najít i částečky s obsahem feromagnetických kovů.
2. Jemný prášek černého kysličníku cínatého, chemicky čištěný na 99.5%.
3. Krystalky čistého vanadu, vytvořené vakuovou (de)sublimací. Čistota opět přes 99%.
Ty pak byly doplněny lístečkem, který říkal, že číslo popisné je suma p. č., tedy protonových čísel lahviček, a informací o tom, že jsou neradioaktivní a nevýbušné a že jsou balené v ochranné atmosféře.
Bylo tomu skutečně tak - jak kysličník cínatý, tak vanad časem podléhají oxidaci a abychom tomu zabránili, do lahviček jsme místo vzduchu naplnili směs tetrafluoroetanu a dimetyléteru, jinak též označovanou jako tekutý vzduch. Ta je vzhledem ke vzorkům inertní a tak zaručovala, že zůstanou relativně nepoškozeny po celou dobu hry.
Na účastnících pak už bylo jen vzorky určit, ať už dle tvaru, barvy, lesku, určením hustoty, vodivosti, magnetismu, rozpustnosti v kyselinách a zásadách, vysrážením rozpuštěných vzorků dalšími činidly, bodu tání, barvení plamene, oxidací v plameni či pokročilejšími metodami jako třeba populární XRF rentgenovou fluorescenční spektrografií, lépe známou jako "prvkový rentgen".
Vychází: Ti SnO V
tedy Tišnov. Posčítáním protonových čísel získáme číslo popisné 80, odpovídající místnímu muzeu.